Byl jeden z mnoha krásných prosluněných podzimních dnů, když jsme se vypravily na celodenní školní výlet. Naším cílem bylo prožít den v přírodě a chvílemi si přiblížit život o 100 let zpátky.

Cesta Pejškovským žlebem byla probarvená zlatým podzimním listím, a tak se nám k lesnímu altánu šlapalo jedna báseň. U altánu jsme si chvíli zařádily na průlezkách a zanedlouho dorazil povoz s koňmi. Protože nás bylo moc, na povoz se naložila jen polovina z nás. A co myslíte, že dělala ta druhá polovina?…Běžela a běžela a běžela, dokud jim síly stačily. A že některým dlouho vystačily!

Na půli cesty mezi lesním altánem a Pejškovem proběhla výměna pasažérů na koňském povoze. Bylo to u tzv. Čertovy hráze, staré kamenné zídky. Ne nadarmo tu z koní stoupala pára!

V Pejškově nás čekala prohlídka farmy. Ochutnaly jsme ovčí sýr, prohlédly si ovce, nakrmily koně a vyprovodily je na pastvinu. Tam jsme se s naší milou průvodkyní a hostitelkou rozloučily a namířily si to přímo lesem dolů k místu, kde poobědváme.

To místo byla malá zahrádka s domkem na samotném konci Pejškova, kde přebývají dobří lidé. Ti nám bez své přítomnosti poskytli skvělé zázemí, kde jsme si mohli připravit oběd na ohni. Patří jim velké díky!

Tento výjimečný den jsme zakončily pod starými lípami u křížku, kousek od autobusové zastávky, kde některé z dětí přednesly své příběhy o tom, jak se asi žilo před 100 lety. Byl to báječný den a těšíme se, že nebyl poslední takového druhu!

Druháci.