V hodinách OSV se učíme komunikovat vše, co ke budování rovnocenných vztahů patří, dnes jsem se zaměřili na diskusi o pocitech ze zvyků spojených se svátek sv. Mikuláše. Třída se sama dle svých preferencí rozdělila do dvou vyrovnaných skupin na radost a strach. Diskuse byl plodná, stejně jako skládání básní po společné aktivitě. Básnická střeva některých šesťáků jsou již nyní širokého záběru, zadání znělo: minimálně 4 verše, vyjádři v nich pocity, použij jakýkoliv druh veršů. Malá ukázka:

„Mikuláši, Mikuláši,

Proč se z tebe sakra práší?

A proč nám taháš tohle sem,

Je z toho zaprášená zem.

Jako boty Adidas,

tak se vidíme za rok zas!“ (dvojice Š a M)

„Únavu pocítím, když večer nastane.

Jsou Vánoce a nějaký zázrak se stane.

Okouzlující počasí, bílo je tu jen.

Vypadá, že se blíží k nám vánoční den.“ (H)

„Ve třídě je hodně smíchu,

Učitelka brzo ztratí míchu.

Už mě nanapadá rým,

brzo se tu udusím.

Už mám pěknou husinu,

pěkně z toho uhynu.“ (D)